Federální deadliny v USA i doporučení NIST posouvají migraci na post-kvantovou kryptografii z akademické debaty do plánu na příští rozpočtový cyklus. Firmy, které migraci ještě nezahájily, mají před sebou přechod na roky.

Kvantový počítač, který dokáže prolomit dnešní šifrování, podle většiny odhadů ještě neexistuje. Přesto se harmonogram jeho případného příchodu už promítá do konkrétních regulatorních termínů. Letos v červnu vydal Bílý dům výkonné nařízení, které stanovuje pevné federální termíny: do roku 2030 pro migraci mechanismů výměny klíčů a do roku 2031 pro digitální podpisy. Od roku 2030 navíc dokument NIST IR 8547 formálně vyřazuje algoritmy RSA-2048 a ECC P-256 – žádný nový systém je od té chvíle nesmí nasazovat.

Bližší termíny se týkají validace kryptografických modulů. Dne 21. září 2026 přesune americký NIST v rámci programu CMVP všechny zbývající certifikáty podle staršího standardu FIPS 140-2 na historický seznam. Pro nové federální zakázky bude od té chvíle akceptovaná jen implementace validovaná podle novějšího standardu FIPS 140-3. Od 1. ledna 2027 navíc musí všechny nové akvizice pro americké národní bezpečnostní systémy podporovat sadu algoritmů CNSA 2.0 – požadavek, který se týká VPN, routerů, operačních systémů i komunikačního hardwaru dodávaného vládním agenturám a obranným dodavatelům.

Pro firmy mimo americkou federální sféru se tyto termíny nemusí zdát závazné – a formálně skutečně nejsou. V praxi ale nastavují směr, kterým se bude ubírat regulace i dodavatelský řetězec: velcí dodavatelé technologií budou muset splnit federální požadavky, a jejich produkty a certifikace se tím posunou k post-kvantovým standardům bez ohledu na to, zda to firma jako zákazník aktivně řeší.

Realita připravenosti je přitom výrazně pozadu za tímto harmonogramem. Podle aktuálních dat má post-kvantovou kryptografii nasazenou v produkčním prostředí jen 13 procent organizací, zatímco 60 procent migraci dosud vůbec nezahájilo. U velkých podniků se přitom očekává, že celý přechod potrvá osm až patnáct let – nejde tedy o projekt jednoho rozpočtového roku, ale o transformaci srovnatelnou svým rozsahem s přechodem na cloud.

Pro CISO z toho plyne jasný úkol na tento rok: zahájit migraci neznamená mít už nasazenou post-kvantovou kryptografii všude, ale mít hotovou inventuru toho, kde a jak firma dnes používá kryptografii ohroženou kvantovým počítačem. Bez tohoto přehledu – jaký systém používá jaký algoritmus, kde jsou dlouhodobě platné certifikáty a klíče, která data musí zůstat důvěrná i za deset let – nelze migraci vůbec naplánovat, natož upřednostnit.

Zvláštní pozornost si zaslouží data, která musí zůstat chráněná dlouhodobě – smlouvy, zdravotní záznamy, státní tajemství, duševní vlastnictví. Právě tato data jsou cílem strategie „sklízet teď, dešifrovat později", kdy útočník dnes ukládá zašifrovaná data v očekávání, že je za pár let s kvantovým počítačem dokáže rozluštit. Pro tuto kategorii dat platí, že migrace na post-kvantové šifrování je naléhavá už dnes, bez ohledu na to, kdy kvantový počítač skutečně přijde.

Post-kvantová kryptografie není téma, které lze delegovat čistě na IT infrastrukturu. Je to rozhodnutí o tom, jaké riziko firma akceptuje u dat, která mají mít hodnotu i za deset nebo dvacet let. CISO, kteří letos zahájí inventuru a naplánují kroky, budou mít při skutečném příchodu přechodných termínů náskok měřený lety – ne týdny.